Ferdinandov

Ferdinandov
Zvonice ve Ferdinandově
charakter sídla:	vesnice
domů:	150
PSČ:	463 62
součást obce:	Hejnice
okres:	Liberec
historická země:	Čechy
katastrální území:	Hejnice (38,19 km²)
zeměpisné souřadnice:	50°52′8″ s. š.,15°10′27″ v. d.
nadmořská výška:	410 m
Ferdinandov
Zdroje k infoboxu a částem obce
multimediální obsah na Commons Zdroj: Wikipedie.cz

Ferdinandov (německy Ferdinandstal) je ves v českém okrese Liberec. Dnes je částí města Hejnice, od jehož středu je vzdálena asi 2 km. Leží na rozhraní Frýdlantské pahorkatiny a Jizerských hor mezi Malým a Velkým Štolpichem zhruba v nadmořské výšce 410 m.

Víska byla založena roku 1781 na pustém pozemku v odlesněné enklávě mezi toky Malého a Velkého Štolpichu. Byla nazvána po třetím synu tehdejšího majitele panství, hraběte Clam-Gallase. V její horní části bývala velká papírna, podle níž byl Ferdinandov nazýván místními obyvateli „papírová víska“.

Na domě čp. 21 je umístěna pamětní cedule s textem „Zde byl v roce 1914 naposledy spatřen Jára da Cimrman“, kterou v roce 1986 odhalovali Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.^[1]

Zajímavosti a pamětihodnosti

 

Pamětní deska Járy Cimrmana

• Arboretum Josefa Eberta původních i exotických dřevin (Ferdinandov čp. 62)
• Vodopády v blízké bývalé národní přírodní rezervaci Štolpichy (dnes Jizerskohorské bučiny)
• Pamětní deska na domě č. p. 21 uvádí, že na tomto místě byl naposledy viděn fiktivní český génius Jára Cimrman.

Vodní mlýny

Zdejší mlýn na řece Smědé fungoval od roku 1846, kdy na něm působil Franz Neumann. Ten možná mlýn i postavil, ale záznamy o tom nejsou. O rok později začal ve mlýně působit Josef Bergmann. Ten zde však dlouho nevydržel, neb v následujícím roce je jako mlynář uváděn Ferdinand Vogt. Roku 1899 mlýn vyhořel, leč byl rychle obnoven a sloužil dále svému původnímu účelu i krátce po druhé světové válce. Na začátku 21. století je náhon mlýna upraven a objekt bude sloužit k výrobě elektrické energie.^[2]

Další mlýn stával na potoce Štolpich. V roce 1871 jej pravděpodobně postavil Ignaz Klause. Toho v hospodaření posléze vystřídal Ferdinand Schindler, jenž objekt roku 1880 rozšířil ještě o pekárnu. Posledním mlynářem zde byl Rudolf Lenkert a po druhé světové válce v mlýně bydlela rodina Chráskových.^[2]

Doprava

Ferdinandovem neprochází žádná železniční trať. Nejbližší prochází Hejnicemi, pod které Ferdinandov spadá. Je to jednokolejná neelektrifikovaná trať číslo 038 spojují Raspenavu s Bílým Potokem, na které zde leží zastávka pojmenovaná po městě.

Silniční dopravu sem přivádí pozemní komunikace číslo III/29016, která začíná v Hejnicích na křižovatce u Riedlova domu (čp. 175) a pokračuje kolem místní baziliky Navštívení Panny Marie, přes památkově chráněný kamenný most až do Ferdinandova, kde končí na úpatí vrcholů Ořešníku aPtačích kup.